Optimální pro organismus je automatické rychlé střídání vertikální a spirální stabilizace páteře (Morávek, 2010). Při cvičení SM systému se snažíme o protažení a uvolnění vertikálních svalových řetězců v první části cviku, bez odporu elastického lana, a o spirální stabilizaci páteře v průběhu a v konečné fázi dynamicky prováděného cviku (Smíšek, 2013). I. Vertikální stabilizace Vertikální stabilizace trupu zajišťuje pasivní udržená těla ve vzpřímené pozici. Je aktivní při stoji a sedu a obsahuje hlavně svaly, které mají tendenci ke zkrácení. Podle MUDr. Smíška jsou tři základní vertikální svalové řetězce, dva na zadní straně trupu a jeden na přední. Na zadní straně trupu jsou svalové řetězce ES (Erector spinae) a QL (quadratus lumborum). Na přední straně trupu je svalový řetězec RA (rectus abdominis). Dalším důležitým svalem ve vertikální stabilizaci je m. iliopsoas, neboli bedrokyčlostehenní sval, který se skládá ze tří svalů a to m. psoas major et minor a m. iliacus. Ten je aktivní v sedu a při nesprávně nastavené chůzi a u většiny dnešní populace je výrazně zkrácený. Proto se SM systém snaží tento sval výrazně uvolnit a protáhnout. Je na něj zaměřená celá skupina cviků v kleku na jedné noze, které však ze zjevných důvodů ve své práci použít nemohu. Vertikální svalový řetězec ER, erector spinae, obsahuje tyto svaly: - m. rectus capitis posterior major - m. semispinalis cervicis - m. longissimus thoracis - m. erector spinae - m. longissimus - m. iliocostalis - m. piriformis - m. biceps femoris - m. semimembranosus - m. semitendinosus - mm. fibularis Vertikální svalový řetězec QL, quadratus lumborum obsahuje tyto svaly: - m. rectus capitis posterior major - m. semispinalis capitis - m. semispinalis cervicis